Historie

NSM (Nakládal special mechanik) je v poválečné historii Československa jedna z prvních soukromých firem v Brně, založená v roce 1983 bývalým závodníkem Bořivojem Nakládalem. Firma umístěná v garáži domu se 2x týdně zabývala opravami kol, koloběžek a kočárků. Teprve politické změny v roce 1989 otevřely stavidla plnému uplatnění zkušeností rodiny zámečníků a cyklistů, působících na pódiu cyklistiky od roku 1940.

 

Historie rodu Nakládalů

 

Zdá se to neuvěřitelné, ale již před 30 lety, za hlubokého reálného socialismu v Československu, byly položeny základy             naší rodinné firmy. Ale pohleďme tedy trochu hlouběji do historie našeho klanu z jakých základů firma vznikla.

Naše cyklistická rodina pocházející z Prostějova, se na pódiu československé a později české cyklistiky pohybuje víceméně úspěšně již po tři generace 73 let. Poprvé se v cyklistických kruzích objevuje jméno Nakládal ve čtyřicátém roce minulého století, kdy se jeho nositel, tedy můj tehdy 15letý otec narozen v roce 1925, stal členem silného moravského cyklistického    klubu ČKV Prostějov.

S přezdívkou „Jacek“ se stal brzy jedním z nejúspěšnějších sportovců domovského klubu a slavným sportovcem Prostějova vůbec, pro nějž nebyl problém svými fanoušky k prasknutí naplnit prostějovský sokolský stadion v Kostelecké ulici, kde na domácí půdě, na ploché škvárové dráze dokázal zatopit i tehdejším reprezentantům nejzvučnějších jmen. Na začátku šedesátých let byl jedním z hlavních iniciátorů vzniku dnes již slavného prostějovského velodromu na zmíněném sokolském atletickém stadionu, jenž byl nakonec dokončen betonovým povrchem až v roce 1968. Později, po ukončení své úspěšné aktivní činnosti cyklisty a to až ve svých 38 letech, když si na dva roky „odskočil“ za řidítka silničního závodního motocyklu, se začal věnovat další cyklistické disciplíně a to závodům za motorovými vodiči. Protože tehdejší baštou evropské úrovně této atraktivní disciplíny bylo Brno, uchýlil se i s celou svou rodinou právě sem. Mezi ostřílenými vodiči ze šedesátých let minulého století jako byli Jiří Kočí a Otto Šmerda startoval jako nováček s cyklistickými outsidery víceméně na ocasu závodního pole. Později se ale na něj usmálo štěstí ve formě přestupu tehdejšího rekordmana za motory S. Venclovského z Pardubic do Brna. S Venclákem, jak jej zvali, se spřátelili, vytvořili silnou dvojici a začali porážet i své učitele se závodníky první kategorie bratry Páralovými.

Po ukončení závodní činnosti S. Venclovského nastoupila éra prostějovskéholetce S. Steigla, s nímž Jacek dosahoval mezinárodních úspěchů. Se Standou Steiglem překonal čtyři československé rekordy za motorem s obsahem válců 1200 ccm, a založil nový rekord v jízdě za motorem o obsahu válců 2500 ccm. Výkonnostní vzestup měl kulminovat na mistrovství světa v Římě 1968. Pro start na tomto světovém festivalu si dokonce otec vlastnoručně postavil unikátní speciální vodičský motocykl o obsahu válců 2500 ccm, jaké se tehdy pro tuto disciplínu používalyv západní Evropě. Jak známo, srpen roku 1968 bohužel rozhodl o startu československých reprezentantů jinak a ve víru dalších událostí a rozmíšek pro naši zemi tak typických, se rozpadla i nadějná dvojice Nakládal–Steigl. Jackova vodičská kariéra, která byla současně protkána i závoděním na kole samém a to v kategorii cyklistů veteránů, kdy se důstojně zúčastnil i Světového poháru v rakouském Saint Johan v roce 1991, byla ukončena až v roce 1999 v jeho 74 letech, kdy jej postihly zdravotní potíže. Cyklistice se však stále věnuje jako divák.

Z jeho prvního manželství s Helenou vzešly tři děti, Jiří 1949, Bořivoj 1953 a Helena 1955, které se všechny věnovaly cyklistice. Můj starší bratr Jiří byl nadějným dorostencem nejprve v prostějovském klubu OP, kde soupeřil s se svým vrstevníkem Vladimírem Vačkářem. Později, po přestěhování naší rodiny z Prostějova do Brna v roce 1964 závodil ve Favoritu Brno a nakonec se stal reprezentantem Internacionálu Bratislava Slovnaft.

V tom čase bratrovu slibnou kariéru předčasně ukončil těžký úraz na kole při cestě do zaměstnání v důsledku čelního střetu s motocyklistou. Jiří Jacek mladší působil později ve Favoritu Brno také jako motorový vodič.

Já Bořivoj jsem rovněž své první cyklistické kilometry najezdil v Prostějově ve skupince žáků společně s mladším z Vačkářů Jindrou a Aťou Kořínkem. V roce 1964 jsem se stal členem TJ Favorit Brno, jsem jím dodnes, jmenován po 40 letech od vstupu členem zasloužilým. V letech 1972–4 jsem hostoval jako voják základní služby v Dukle Bratislava pod dohledem Dušana Škvareniny a Antona Gubrického. Jako záklaďák jsem dosáhl na nejlepší výsledky své cyklistické kariéry. Nejprve jsme s kolegou z Dukly, bratislavanem Igorem Tóthem, mým mazákem, porazili tehdejší elitu slovenské dráhové cyklistiky v bodovacím závodě dvojic na dráze, dnešním Madisonu a stali se mistry Slovenska, čímž jsme se kvalifikovali na start na Mistrovství Československa v Brně. Tady se nám, v roce 1974, opět zadařilo. S Igorem Tóthem jsme vybojovali bronzovou medaili. Lepší už byli jen reprezentanti na prvním místě Vačkář–Adámek a druzí Mikšík–Bláha.Po absolvování vojny v Dukle, jsem pokračoval ve Favoritu Brno, kde jsem ještě několik nějakou dobu žil z tvrdé vojenské přípravy. Po ukončení aktivní cyklistiky jsem přesedlal za řidítka vodicího motocyklu Harley–Davidson a stal se tak nejmladším motorovým vodičem. Tato disciplína mi nakonec se závodníkem Ludvou Usnulem z Vyškova, vynesla v roce 1994 jediný můj mistrovský titul v cyklistice. Avšak rodinná tragédie a těžký úraz klubovního kolegy, vodiče Jiřího Koláře při závodech za motory v roce 1998, byly příčinou ukončení mého aktivního závodění za motory, ale kolo jsem ve veteránském závodění neopustil dodnes.

Lze pochopit,že jsem se při své práci cyklo–mechanika nemohl oddělit i od aktivní hobby–cyklistiky a to i se svou rodinou a tak bylo přirozené, že vlivem historie i přítomnosti začal můj syn Radim po vzoru svých předků už v ranném věku závodit. Jeho začátky byly rozpačité, neb se dostal do družstva starších kluků, kteří už rok závodili a tak byly jeho počáteční výsledky poněkud tristní. Radimovi se ale dostalo v této činnosti plné podpory rodiny, proto s prvotními neúspěchy nezahořkl. Pod vedením svého trenéra pana Mirka Černohlávka ve Favoritu Brno, který byl i mým trenérem v mých závodnických začátcích, houževnatě trénoval a postupem začal své rivaly převyšovat. Stal se z něj nakonec špičkový dráhař a vzdor téměř smrtelnému úrazu, který si na tréningu v devatenácti letech přivodil tím, že byl přejet vysokozdvižným vozíkem, nakonec svých největších cyklistických úspěchů dosáhl až později. Za svou relativně krátkou kariéru jako závodník Favoritu Brno a Dukly Brno vybojoval sedm zlatých mistrovských medailí na národních šampionátech a společně s Martinem Bláhou jednu bronzovou na mistrovství Evropy v Madisonu. Bohužel ekonomické problémy mateřského klubu Favorit Brno, předčasně ukončily jeho slibnou a vzrůstající výkonnost

V posledních letech se věnujeme hnutí závodů historických kol, toto hnutí pořádá i mistrovství české republiky historických kol na1 anglickou míli a silniční závod jednotlivců. Tady vybojovali členové našeho klubu NSM sedm mistrovských titulů a to  zejména díky závodníkům Radimui Nakládalovi 5× a Zuzaně Mezulianíkové s Pavlu Štikovi po jednom. Toto hobby mě přivedlo ke sbírání a péči o historická kola, jejichž renovování se v poslední době intenzívně zabývám.

V roce 2013 dne 22. května se ve Veselí nad Moravou konalo už 27 mistrovství světa světa historických kol IVCA rally 2013          (podruhé v České republice),kde závodníci našeho klubu NSM Radim Nakládal a Zuzana Mezulianíková oba zvítězili ve svých kategoriích.

Kola Nakládal

Kosmákova 1
Brno
61500
+420 608 773 031 kolanakladal@email.cz
Vytvořeno službou Webnode