clanek

ŽIDENICKÝ ZPRAVODAJ
9
Každý židenický fanoušek jízdy na dvou kolech má alespoň
povědomí o  značce NSM, kterou najde již více než třicet let
na stejné adrese – v  pavlačovém domě na Kosmákově uli-
ci těsně u  trati. Založil ji bývalý cyklistický závodník Bořivoj
Nakládal, který ve svém depozitáři ukrývá nejeden cyklistický
klenot. Kvůli vytvoření nájezdu pro cyklisty a  handicapované
na Baarově nábřeží dokonce vstoupil do politiky. „Jestli se na
stávajících komunikacích namalují čáry – rádoby cyklostezky,
jež řidiči aut respektují málo, Evropské unii je to předlože-
no jako vybudování 300 kilometrů cyklostezek. Peníze na ně
skončí často někde jinde a  pro bezpečnost cyklistů je to ža-
lostně málo,“ kritizuje dosavadní způsob budování cyklotras
Nakládal.
Jste synem cyklistického závodníka Jiřího Nakládala, Váš syn rov-
něž závodí. Jde tedy patrně o rodinnou tradici...
Na poli cyklistiky se naše rodina – můj otec Jacek, já a můj syn Radim
– pohybujeme více než 70 let. Můj otec začal v roce 1940 závodit jako
patnáctiletý, já jsem v tréninku nebyl tak důsledný a spíš jsem chodil
hrát na kytaru nebo na banjo, proto jsem nedosáhl takových výsled-
ků. Můj syn byl z nás nejlepší, protože neměl sklony k hudbě a sportu
se věnoval opravdu hodně. Vybojoval asi patnáct titulů mistrovství
republiky, jednou byl třetí ve dvojicích na mistrovství Evropy a  má
rovněž jeden titul Mistra světa na historických kolech. Není to sice
tak honosné mistrovství, ale sejde se tam klidně i sto cyklistů z celého
světa. Pokud to někdo bagatelizuje, říkám mu – vem si třeba kuličky
a  staň se v  tom mistrem světa, pak si pohovoříme. Musíte mít kolo,
umět na něm jezdit i  mít výkon. Závody na historických kolech jsou
stále populárnější disciplína, proto je tam tak obrovský tlak, že není
jednoduché vyhrát.
Rozmach jízdy na historických kolech z první republiky, na favori-
tech či replikách je podle Vás móda nebo dlouhodobý trend?
Hnutí historických kol se v  Česku začalo rozvíjet po revoluci. Je to
dle mého názoru dočasný zájmový trend, ale může se z toho vyvinout
i trend dlouhodobý. Je to stále masovější hnutí, lidé mají rádi starou
dobu, třeba tu předválečnou, rádi nosí historické róby. Srazy historic-
kých kol, to je zejména sraz kostýmů a krásných zrenovovaných kol.
Používají se buď repliky kostitřasů či plášťových kol – je to festival ele-
gance, kde se hodnotí, jak kdo má upravené kolo a jak k tomu má sla-
děnou róbu. Jednou za rok Mistrovství republiky v historických kolech
bývá i  v  Brně na náměstí Svobody a  jízda elegance poté probíhá po
celém městě. Na to já mám dokonce frak, který jsem podědil po syno-
vi, který se v něm ženil. Člověk nejdříve závodí, pak ale přijde období
středního a vyššího věku a na těchto kolech se člověk své zálibě může
slastně věnovat až do své smrti. Neunavíte se, užijete si pěkná setkání
na Břeclavsku i po různých částech republiky.
U vás v servisu tedy uspěje majitel jakéhokoli typu kola?
Opravuji kola sportovní, závodní, horská, trekingová i historická, na
kterých dělám renovace a  generálky. Kompletní oprava historického
kola ale vyjde na desetitisíce, několik jsem jich opravil pro brněnské
Technické muzeum. Na takových kolech se spíše nejezdí, byla by ško-
da jen ušpinit krásné nové bílé gumy.
Jak postupujete při renovaci historických kol?
Každé kolo, které se ke mně dostane jako vrak, musím díl po dílu roz-
ložit, vyčistit ocelovým kartáčem nebo vatou, aby se odstranila rez.
Je to pomalá ruční práce, navíc díly sháním po burzách. Největší
problém je ale zjistit, jaký byl na kole původní lak. I  když se znám
s konstruktéry z Favoritu, jsou to přece již osmdesátiletí pánové a vše
si nepamatují. Bývalý rokycanský stavitel kol Franta Babický říkával
– Borisi, udělej si to jak chceš, to si stejně nikdo nepamatuje, ani já.
Když totiž dříve míchali barvy, neměli žádný vzorník. Dali do kýblu
šufán modré, šufán stříbrné, zamíchali to, a když tam bylo moc mod-
ré, přidali tam stříbrnou a zbytek vylili „ekologicky“ do kanálu. Jinak
barvy volím podle dochovaných fotografi í a ošetření kovových trubek
konzultuji s historiky, kteří na zámcích opravují staré konstrukce.
Svoji starou dílnu s historickými exempláři ale zavíráte a předává-
te činnost v nové dílně svému synovi.
Rozhodl jsem se aktivitu ukončit, když mám ještě síly. Mám v depozi-
táři uložená v igelitu vzácná a ojedinělá kola, která sbírám již třicet let
a nikdo je nevidí, tak ve mně uzrál nápad založit si ve své staré dílně
muzeum. V Brně žádné specializované muzeum kol není. Minulé ve-
dení radnice zájem příliš neprojevilo, takže nakonec jsem se rozhodl si
jej udělat sám pro radost. Kola, která jsem postupně nasbíral, mají ro-
dokmen, jsou třeba od určitého závodníka, který na nich závodil a jsou
to opravdové rarity. Jako třeba tandem mistrů světa Ivana Kučírka
a Pavla Martínka, kteří na něm v roce 1980 vybojovali zlatou medaili
na mistrovství světa ve Francii. Občas se mi takové kousky dostanou
do rukou. Rád bych ve svém muzeu zmapoval celé minulé století.
Funguje v Židenicích nějaká „cyklistická komunita“?
Deset let jsem vedl cyklistický klub NSM, bylo nás hodně, ale po de-
seti letech jsem od jeho organizace upustil, neboť lidé se nedokázali
domluvit. Naše dvacítka skalních se schází ale stále, pravidelně dva-
krát týdně vyjíždíme na kolo a někdy také do hospody, kde vystupuje
i naše osmičlenná hudební skupina. Já dělám „muezzina“ a svolávám
je. Jinak je ale v Židenicích spoustu jiných zájmových družstev či sku-
pinek, které se schází a pravidelně spolu jezdí.
Co Vám jako cyklistovi v Židenicích chybí?
Nejsou tu žádné cyklostezky. Protisměr v  Lazaretní moc nepomůže,
navíc je to poměrně nebezpečné. Jako ve vyspělých kapitalistických
zemích, mezi které se chceme řadit, je třeba budovat cyklostezky výš-
kově oddělené od silnice, aby tam auta nemohla zajíždět. Cyklostezky
by měly být součástí chodníku, mimo úroveň vozovky. Je lepší, když
cyklista pojede po chodníku, než když se nechá zmrzačit v namalova-
ném pruhu. Mohla by se zřídit třeba místní vyhláška, která cyklistovi
v  nebezpečných místech umožňuje vjezd na chodník. A  také nájezd
pro kola a  handicapované na Baarově nábřeží, kvůli kterému jsem
vstoupil do politiky. Můj handicapovaný kamarád, pokud se za mnou
chce dostat, musí na Baarově nábřeží čekat, až si ho někdo všimne
a pomůže mu. Přitom je to záležitost čtyř hodin práce.
Hana Fasurová
rozhovor
Bořivoj Nakládal
Narodil se v  roce 1953 v  Prostějově v  cyklistické rodině Jiřího
„Jacka“ Nakládala, který dosáhl mezinárodních úspěchů v  zá-
vodech za motorovými vodiči. 50 let je členem Favoritu Brno, od
roku 1983 podniká pod značkou NSM (NAKLÁDAL SPECIAL
MECHANIK) na adrese Kosmákova 1, kde poskytuje servis cyklis-
tům z celého Brna, včetně renovace historických kol. Letos fi
rmu
předal svému synovi Radimovi a ve své staré dílně připravuje mu-
zeum cyklistiky s názvem Histovelo.
Na velocipedu
slastně až do smrti
Foto: J. S. Sláma

Kola Nakládal

Kosmákova 1
Brno
61500
+420 608 773 031 kolanakladal@email.cz
Vytvořeno službou Webnode